Středa 3. května 2017 v 19 hodin – Poutní chrám Panny Marie Pomocné na Chlumku v Luži

Účinkují
SCHOLA GREGORIANA PRAGENSIS
DAVID EBEN – umělecký vedoucí

Program
Carolus IV. – Rex et Imperator / Zpívejme, věrní, společně

O programu

Zpívejme, věrní, společně

Je známo, že postoj Martina Luthera (1483–1546) k hudbě byl celkově velmi pozitivní. Zatímco ve Švýcarsku působící reformátoři Kalvín a Zwingli byli v tomto ohledu velmi zdrženliví a hudbu při bohoslužbě buď úplně odmítali nebo připouštěli pouze velmi prosté jednohlasé popěvky, Luther byl vůči soudobé hudební praxi velmi otevřený. Měl hluboké pochopení pro vrcholné umění vícehlasé kompozice; jeho oblíbeným skladatelem byl Josquin Desprez, jeden z vůdčích autorů období nizozemské polyfonie. Také při bohoslužbě měla u Luthera hudba významné a nezastupitelné místo. Byla součástí zvěstování Božího slova; měla „zkypřit“ duši člověka pro přijetí Boží milosti. Z početných Lutherových vyjádření k tomuto tématu můžeme uvést alespoň jeden příklad: „Hudba je darem Božím, nikoliv darem lidským; zahání ďábly a rozveseluje lidi … Po teologii přisuzuji hudbě hned druhé místo a nejvyšší úctu.“

Carolus IV. – Rex et Imperator

Byl to právě český král Karel IV. (1316–1378), který vtiskl Praze její nebývalou krásu. Bohatství architektonických a výtvarných skvostů z jeho doby je zřejmé na první pohled, král však neméně pečoval o rozkvět duchovního a kulturního života tohoto města. Kromě svatovítské katedrály se hudba v pozoruhodné žánrové barevnosti rozvíjela v prostředí pražské university (latinské duchovní písně i francouzská ars nova), v Emauzích, klášteře založeném Karlem za účelem provozování slovanské liturgie, městem se jistě ozývaly i české písně (Otep myrhy, Dřěvo se listem odiévá) navazující na tradici německého minnesangu. Všeobecně známá je úcta Karla IV. ke svatým a s tím související „sběratelská vášeň“ pro relikvie svatých. Právě z Karlova podnětu vznikl svátek svatého Kopí a hřebů, jehož chorální officium zde zčásti zaznívá.

O interpretech

Schola Gregoriana Pragensis byla založena Davidem Ebenem v roce 1987. První dva roky existence mohla zpívat pouze při liturgii, od konce roku 1989 se však intenzivně věnuje také nahrávání a často koncertuje doma i v zahraničí (Itálie, Španělsko, Francie, Belgie, Nizozemí, Německo, Rakousko, Švýcarsko, Norsko, Švédsko, Izrael). CD nahrávky souboru vznikají výhradně ve spolupráci s největším českým hudebním vydavatelem, firmou Supraphon, a získaly již řadu ocenění (Choc du Monde de la Musique, 10 de Répertoire, „Zlatá Harmonie“ za nejlepší českou nahrávku roku). Soubor zároveň natáčí i pro Český rozhlas.

Chcete-li vyhrát vstupenky na Schola Gregoriana Pragensis, odpovězte e-mailem na soutěžní otázku a staňte se fanoušky portálu Chrudimka.cz na Facebooku.

SOUTĚŽ: SOUTĚŽ o vstupenky na Schola Gregoriana Pragensis